|
|
Cévkování ženy z pohledu studenta
VESELKOVÁ, Dana
Cévkování je výkon, se kterým se setkáváme téměř na všech odděleních nemocnic, v Domovech pro seniory, různých ústavech a v neposlední řadě i v domácím prostředí. Z dob dávných věků, kdy se jako cévka používala rákosová trubička, se mnohé změnilo. Pomůcky ke katetrizaci jsou vyráběny tak, aby jejich použití snižovaly možná rizika na minimum, aby byly co nejšetrnější, a některé typy cévek mají navíc ještě další atributy moderních technologií, např. rentgenokontrastní pruhy či teplotní čidla pro monitoraci vnitřní tělesné teploty. Ač se zdá být správné provedení výkonu jednoduché, přesto má svá specifika a tím je dodržení správného postupu za vysoce aseptických podmínek. Jelikož se jedná o invazivní vstup uretrou do močového měchýře, zvyšuje se s chybným provedením možnost nežádoucích komplikací, nejčastěji ve formě infekce močového traktu, která nejenom že zhoršuje zdravotní stav pacienta, ale má i ekonomické dopady na zdravotnická zařízení. Katetrizaci ženy by proto měla provádět pouze registrovaná sestra nebo sestra s vysokoškolským či specializačním vzděláním. V této práci jsem se zaměřila na výkon katetrizace z pohledu studenta, protože již tam se rozhoduje správně vedenou výukou, s jakou zodpovědností, znalostí a dovedností bude provádět samostatně tento výkon ve své praxi. Cílem této práce bylo zmapovat nejčastější problémy, se kterými se studenti setkávají při výkonu katetrizace ženy na oddělení, zjistit zda mají informace, a jak edukují klientky při jednorázové katetrizaci i klientky se zavedeným PMK. V praktické části bakalářské práce bylo použito kvalitativní šetření formou strukturovaného rozhovoru. Záměrným výběrem bylo osloveno deset studentek druhých a třetích ročníků ZSF JCU, Katedry ošetřovatelství a porodní asistence, studijního oboru Všeobecná sestra a Porodní asistentka. Čtyři rozhovory byly nahrávány na diktafon, další byly na přání dotazovaných zaznamenávány pouze písemně. Odpovědi studentek byly následně přepsány a kódovány do kategorií a podkategorií a to metodou kódování papír a tužka. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že studentkami nejčastěji uváděný problém při cévkování ženy je obtížná orientace v někdy nepřehledném terénu anatomických poměrů genitálu hlavně u věkově starších a obézních pacientek a až na druhém místě je obtížnost výkonu s dodržením asepse a celkovou technikou provedení. Zvláště, je li prováděn bez asistence. Dalším vyhodnocením odpovědí bylo zjištěno, že jsou si studentky vědomy rizik, hlavně infekce a vědí, jak je minimalizovat. Problematika podání potřebných informací pacientce byla vyhodnocena jako ne úplně dostačující, hlavně u jednorázově cévkovaných žen.
|
|
|
Dezinfekční roztok při cévkování jako ošetřovatelský problém.
LINHARTOVÁ, Lucie
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila jak na katetrizaci močového měchýře, tak i na dezinfekci genitálu před katetrizací močového měchýře. Byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: Zjistit, zda se používá doporučený dezinfekční roztok určený k cévkování. Cíl 2: Zjistit, jakým způsobem sestry zajišťují účinnost dezinfekce genitálu. K dosažení výsledků byl zvolen kvalitativní výzkum, a to metodou strukturovaného pozorování sester a metodou nestandardizovaného rozhovoru s pozorovanými sestrami. Sledovaným souborem bylo deset sester, a to na urologické ambulanci v nemocnici České Budějovice, na urologickém oddělení a doléčovací rehabilitační jednotce (DRJ) v nemocnici Pelhřimov. Výzkum by měl posloužit k uvědomění si nedostatků při cévkování a na základě výsledků navrhnout možné doporučení pro praxi.
|
|
|
Prevence infekcí moočvých cest na odděleních standardní péče
HOLZÄPFELOVÁ, Soňa
Infekce močových cest patří s podílem 30-40% k nejčastějším nozokomiálním nákazám. Je-li pacient katetrizován několik dní je pravděpodobnost infekce močových cest vysoká. Ve většině případů lze infekci předejít omezením zbytečně dlouhé katetrizace močového měchýře a důsledným dodržováním zásad asepse a antisepse na všech odděleních zdravotnického zařízení. Z těchto důvodů jsem v teoretické části shrnuli současnou problematiku týkající se infekce močových cest. Ve výzkumném šetření byla použita kvalitativně-kvantitativní metoda. Kvalitativní metodu jsme provedli dotazováním a pozorováním pomocí ošetřovatelského auditu na základě vypracovaného standardu {\clqq}Cévkování močového měchýře``. V tomto výzkumu jsem se zaměřila na cévkování ženy. Kvantitativní metodu jsem provedla dotazováním pomocí dotazníku týkajícího se cévkování muže. Stanovila jsem si dva cíle. Cíle výzkumu zjišťovali, zda sestry znají a dodržují opatření k prevenci infekcí močových cest při zavedení močového katétru. Ke kvalitativní časti výzkumu jsme stanovili výzkumnou otázku: 1) Dodržují sestry aseptický postup při katetrizaci močového měchýře? Ke kvantitativnímu výzkumu jsme vytvořili H1: Sestry znají opatření k prevenci infekcí močových cest při zavádění močového katétru. Na základě výsledků lze stanovit ke kvalitativní části výzkumu tuto H1: Sestry dodržují aseptický postup při katetrizaci močového měchýře. V kvantitativní části se potvrdila stanovená hypotéza. Z pozorování vyplývá, že všechny dotazované sestry (8) dodržely zásady asepse a bariérové ošetřovatelské péče a zavádějí močové katétry za aseptických podmínek po celý výkon. Z výsledků dotazníků jsme zjistili, že z 39 sester (100%) používá alespoň jedno opatření nebo zásadu bariérové ošetřovatelské péče 33 sester (84,6%). Nejčastější odpovědí (28,7%) sester bylo, že používají ochranné sterilní pomůcky. Výsledky výzkumného šetření nabídnu náměstkyni pro ošetřovatelskou péči nemocnice České Budějovice a.s. jako zdroj informací pro kontinuální zvyšování kvality ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným permanentním močovým katétrem.
|
host ::
RSS.